Potápění se žralokem velrybím


Tenhle nápad se mi zrodil v hlavě při brouzdání na netu právě za tímto účelem. Tožiž najít nějakou dobrou zastávku při naší plánované 11tidenní cestě po Filipínách. Tak třeba tenhle článek pomůže někomu, kdo bude hledat podobnou senzaci. Našel jsem si článek dvou čechů(reference níže), kteří toto absolvovali a dost mě nadchnul První dojem byl cosi jako "ty vole...potápět se se žralokem a ještě k tomu s takovým, který by mě slupnul jak malinu*?" Nojo, ale pak jsem nad tim zauvažoval a začalo to vypadat i reálně. Dost ale keců, jdu k věci....

Na FilipíJepney - Legazpinách se člověk pravděpodobně vyskytne nejprve v Manile, což je hlavní město a pokud člověk neví kam jít, pak je asi i celkem nebezpečný. Dá se určitě přiletět, či připlout i na nějaký jiný z mnoha Filipínských ostrovů, já ale k potápění našel místo, které je na jihu ostrova Luzon a navíc jsme v Manile stejně museli pár dnů pobýt. Donsol je malá víska nedaleko města Legazpi, kde se skupinka rybářů kdysi rozhodla, že pozmění své řemeslo a místo chytání ryb budou chytat turistky. Vybaví je šnorchlem a ploutvemi a hodí je do vody ke žralokům. Zní to asi jako vtip, ale vlastně je to pravda. Ikdyž té pravdě předchází halda upozornění a školení v podobě instruktážního filmu s pokyny jako "Dont touch the Whale shark!" (tato věta je ve videu asi třikrát, později pochopíte proč ji tu píšu). V Manile jsme našli autobusové nádraží(což byla celkem odysea) a koupili lístky do Legazpi od společnosti Raymond. Cesta autobusem se z plánovaných 10ti protáhla asi na 14h. Jeli jsme přes noc, takže plán byl opít se rumem **, usnout a probudit se v Legazpi. Pokud si ale představujete silnici do Legazpi rovnou a třeba bez výmolů jste trochu vedle. D1 je proti téhle cestě královna. Čili opití se před spánkem spravedlivých cestovatelů byla nutnost. Ráno jsem se probral ještě před Legazpi a pozoroval vycházející slunce mezi za oknem se míhajícími palmami a banánovníky - něco úžasnýho!

V Legazpi jsme přestupili na Jepney*** do vesnice Donsol. Tam už na nás čekala (asi jako v každTricycle - Donsolém turistickém příjezdovém místě na Filipínách) banda motoristů se svými tříkolkami. "Tricycle sir". "Hey Jou". "Hello. Tricycle?" Z počátku jsme na tyhle chlápky koukali trochu s odstupem a brali si tricykl jen v krajním případě, ale později se ukázalo, že to je zbytečný. Tenhle styl dopravy je fakt super - ale o tom jindy. Nasedl jsem do tricyklu k chlápkovi jehož jméno jsem bohužel zapomněl (ale mám vyfocenou jeho ruku =)). Pamatuju se, že to byl student a byl tam na brigádě. Vypadal trochu jako Bob Marley a řikal ať mu říkám Ganjaman. Myslím, že jim bylo jasné kam jedem, protože stačilo říct "Whale shark". Tříkolkaři nás dovezli do onoho místa, což byla asi původně rybářská vesnice. Udělali z toho takový malý turistický centrum se žraločíma suvenýrama, vybavením k potápění a pod. Cca po hodině instruktáží se nás ujala rybářská výprava. Nahnali nás (byli jsme 4) do menší lodě, kterou jsme podél břehu pluli asi 5km k místu kde se občas vyskytují Žraloci velrybí. Ono to totiž bylo fifty-fifty. Byla tu šance, že je uvidíme a taky tu byla dost velká šance že se za 1400 PHP*** jen povozíme na lodičce. No ale...zřejmě jsme měli štěstí. Já měl ten den narozeniny, tak by to bylo přece jen trošku trapný, kdyby jsme žádnýho nenašli, no ne?

Rybářské lodě - DonsolPrvní žralok měl podle odhadu rybářů asi 8m. Skočil jsem do vody a hledal kolem sebe to zviřátko. Kdesi v dálce jsme zahlídl trochu velkej stín a v tu ránu jsem se začal skoro dusit. Nešlo mi dejchat a popravdě žralok mi byl ukradenej. Sakra já chci na loď nebo se utopim. Na lodi jsem se uklidnil a druhej ponor byl podstatně lepší. Skamarádil jsem se se šnorchlem a ploutvemi a začal pravidelně oddychovat a plout. Pak jsem se ohlédl a kousek za mnou plaval žralok. Obří tlamou nasával plankton a já se trochu vyděsil. Ne kecám. Koukal jsem jak puk, ale bylo to super...podeplul mě a já pak plaval vedle něj. Celkem jsme se takhle nalodili a seskočili asi 10krát. Popravdě nevim jak dlouho to mohlo trvat, byl jsem trošku mimo :-)

 

Naši průvodci potápěním - Donsol"Dont touch the whale shark". Z nějakého důvodu to v tom videu je. Představte si 20-30 neohrabaných turistů s ploutvema jak se blíží k žralokovi a nutně se ho potřebují dotknout. Jenže. Po jednom z dalších seskoků do vody jsem se ocitl přímo před žralokem a byl jsem rád, že jsem se stihl vyhnout. Před očima se mi najednou táhla obrovská šedivá věc žíhaná modrými pruhy. Byl asi pul metru ode mě a já se ho dotkl dlaní. Myslím, že to ani nezaregistroval, ale všiml si toho zřejmě někdo z ostaních "potapěčů", jelikož moje zpětné nalodění vypadalo asi takto: "You touch the whale?!" "No." "Ok - no more!" A rybáři zamířili ke břehu, čímž nás vlastně potrestali. Ostatní moji spolucestující poznali, že tam asi trochu "touch" z mé strany byl, ale nemyslím, si že mi to měli za zlé. Po cestě jsme narazili na menšího žraloka a rybáři se nad námi zřejmě slitovali, jelikož jsme po chvíli zase všichni čtyři plavali vedle něho. Tímto končilo naše žraločí dopoledne a my se přesunuli do přístavu Pilar jižně od Donsolu a pokračovali dál na jih trajektem.

Když jsem potom usínal v hostelovém pokoji značně omámen rumem Tanduay, ve snách jsem opět plaval s modrými giganty. Ale těžko říct. Ten rum je fakt silnej.

PS: tímto se omlouvám žralokovi, pokud se ho to nějak dotklo a zároveň prosím všechny, kteří mají větší vůli odolat pokušení nežli já, aby to nědělali.

* kdyby měl hlad a byl masožrout

** Tanduay - vynikající filipínský rum, každej jsme si alespoň dvě lahve vezli domů. Já měl jedinej krosnu, takže to potom na letišti při skenování zavazadel vypadalo podobně jako scénka ze sněženek a machrů: "Co máte v tom báglu hoši? Nic. A jaktože to nic zní jako flašky s pivem? To asi proto, pane profesore, že tam máme mlíko... " No, ale dovezli jsme ho:)

*** - filipínské peso

Potápění se žralokem velrybím